Podle mě je otázka položená špatně, copak starší lidé nikdy nepoužili slova, která spadají do kategorie „vulgární“? Jestli ne, tak naši přátelé, kterým je kolem čtyřiceti let, jsou ještě mladíci. Ale ano, nebudeme si nalhávat, mladí lidí mluví častěji vulgárně, než babičky.
Říkáte si, co si tím asi dokazují? Proč to jen dělají? Možná, že se jen snaží vypadat drsně a vyjádřit tak, jakou oni mají sílu, co dokážou vyvolat pouhým slovem. Možná že jsme jen generace, jež se nebojí říct vše, co jí leží na jazyku, možná už víme, co chceme a možná dokážeme do očí říct, co si myslíme. Navíc, co si budeme říkat, vulgarismy jsou uklidňující, vždyť, používat sprosté slovo pomáhá, člověk si díky němu uleví.
Někteří to ovšem vážně přehánění. Používat sprosté slovo za každou větou i mě vadí a při obyčejné konverzaci leze krkem. A vážně co nesnáším, jsou krásné ženy, co mluví jako dlaždič. Nebo když muž nadává své ženě do různých přirození a tažných zvířat.
Někdy se zase z holčičky s copánky stane rockerka a proč? Protože chtěla zapadnout do kolektivu, to stejné může platit i v případě používání sprostých slov. Pokud přijdeme někam nově, například na novou školu, či se přestěhujeme, chceme zapadnout, a tak přijímáme stejné názory, stejné styly oblečení, či hudby a stejnou mluvu. Snažíme se splynout s okolím, možná proto mladí lidé mluví stále častěji sprostě, protože sprostá slova už s námi natolik splynula, že je i pomalu přestáváme vnímat jako něco špatného.
